Tříletá cesta vývoje řeči: Od prvního pláče, až po fázi, kdy se mu „pusa nezastaví“

Martin Gregora - vývoj řeči

pediatr, endokrinolog, primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice Martin Gregor

Univerzálním dorozumívacím jazykem všech miminek je pláč. Pokud všechno běží tak jak má, dítě udělá do 3 let zázračný skok. Na jeho cestě za plynulou řečí mu nejvíc pomůžete časem, který mu věnujete při čtení knížek, prohlížení obrázků, i výběrem správných hraček. 

Miminko pláče v průměru hodinu až čtyři hodiny denně Sděluje tak světu,  že má hlad, žízeň, je pomočené,  unavené, chybí mu máma, něco ho bolí… Přibližně 10. den, kdy je na světě, začíná jeho pláč nabírat na intenzitě. Je naměřeno, že hlasitostí pláče kojenec s přehledem konkuruje rádiu nebo televizi puštěné na plné pecky. 


Vydržte do čtvrtého měsíce

Miminka sice nerozlišují den a noc, přesto některé děti pláčou v prvních 3 měsících  převážně večer a vydrží to, pro rodiče nekonečně dlouho, bez zjevné příčiny. Důvod těchto takzvaných „tříměsíčních kolik“ pediatři neznají. Někdy pomohou probiotika. 

Dobrá zpráva zní, že kolem 4. měsíce věku děťátko plakat přestává, protože se postupně učí komunikovat s okolím i jinými způsoby.


Malá odbočka: syndrom „třeseného dítěte“ 

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Přetažení, akutně nevyspalí rodiče občas jednají ve zkratu. Dítě vezmou a pořádně jim zatřesou, „aby už toho nechalo.“ Třesení je sice někdy utiší, ale daň je neúměrně vysoká. „Dětská hlava a krk jsou mimořádně zranitelné,“ varuje na webu Dejte dětem šanci Martina Gregora, dětský lékař, endokrinolog, primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice i autor řady pediatrických knih. „Hlava mimin je v porovnání k tělu větší než u dospělého. Zároveň jsou jeho krční svaly slabé,“ vysvětluje. „Proto hlavě neposkytují dostatečnou oporu za každé situace. Dětský mozek a cévy jsou navíc také velmi křehké. Třesení, škubání a prudké trhání nedokážou krční svaly účinně tlumit a to má vážné následky pro mozkovou tkáň.“ Aby nedošlo k mýlce: jemné natřásání a pohupování dítěte, když ho máme na kolenou, podle strakonického pediatra neublíží. Nebezpečné jsou právě prudké pohyby. „Vzteklé cloumání a třesení, nezávisle na tom, za jakou část těla při tom dítě dospělý člověk drží,“ podotýká. Ale zpět k mluvě.

Miminko pláče


1. až 2. měsíc: Úsměvy a oční kontakt

Miminko na nás vytahuje svoji největší komunikační zbraň: začíná se usmívat. Navazuje oční kontakt.  Novorozeně totiž dohlédne pouze na vzdálenost přibližně 15–25 centimetrů. Tedy vzdálenost, kterou potřebuje, aby rozpoznalo obličej maminky, když ho drží v náručí nebo kojí. Od jednoho měsíce života se vzdálenost, kam dohlédne, o pár centimetrů prodlužuje. Ve 4. týdnu umí na malou chvilku sledovat očima velký předmět umístněný před očima 30–50 cm. Úsměvy a oční kontakt  mohou doprovázet i první pokusy o broukání. V této době reaguje na hlasité zvuky pláčem nebo leknutím.


3. až 5. měsíc: Broukání a žvatlání

Broukání postupně přechází do období žvatlání. Dítě „objevuje“ svoje mluvidla a experimentuje tím, že vydává rozmanité zvuky. Začíná těmi, které vznikají mezi rty, dále pak mezi kořenem jazyka a patrem. V tuto chvíli je pro děťátko velmi důležité, jestli na jeho první „pokusy o řeč“ reaguje jeho okolí. Raduje se z nich, co nejvíce na něj mluví, zpívá mu – prostě ho láskyplně povzbuzuje.


8. až 9. měsíc: Napodobování a porozumění

Malý objevovatel začíná v 9. měsíci – zejména pokud se mu členové rodiny věnují a je obklopený podnětným prostředím – hodně rozumět. Logicky proto napodobuje, co slyší. Zatím nejde o první skutečná slova, ale o jeho oblíbené zvuky. Začíná zřetelně vyslovovat, opakovat a zdvojovat některé slabiky „tá-tá“, „bá-bá“, „má-má“. Rodiče nebo prarodiče se radují, že si je vybral jako první, ale zatím to stále ještě není cílené označení konkrétní osoby. Dítě už reaguje když uslyší svoje jméno. Začíná mít strach z cizích lidí. Prožívá úzkost a strach, když maminku nevidí a neslyší. Tato fixace je zcela normální.

V 9. měsíci se děti ve svém řečovém vývoji začínají výrazně lišit. Některé řeknou do prvních narozenin skutečná a cílená slova, a jiné, i když se jim věnujete, si dají stejně na čas.

.
.
.


12 měsíců: První opravdová slova

Průměrné roční dítě zvládne i několik desítek slov. Označení „průměrné“ znamená, že jich některé zvládne více, některé méně. Pořád to ale nemusí znamenat opoždění vývoje.


18. až 14. měsíc: Dvojslovná spojení

Začíná „boj“ o bohatší slovní zásobu. Tablety a mobily pryč. „Jestli chcete, aby pracovalo v rámci svého věku s co nejbohatší slovní zásobu, čtěte mu. Prohlížejte si s ním obrázky a vybízejte ho, aby vám samo říkalo, co na nich vidí. Povídejte mu říkanky, na procházkách mu vysvětlujte, co vidíte. Při výběru hraček upřednostňujte ty, které podporují kreativitu a cvičí jemnou motoriku. Zabijete dvě mouchy jednou ranou: i nad nimi si s dětmi povídáte, vysvětlujete mu, jak hračku používat,“ říká lékař. V tomto období už batolata zvládají dvojslovná spojení. Používají okolo 50–70 slov a rozumí asi 100 slovům. Okolo 2 let až 30 měsíců se už domlouvají rozvitými větami.

Slovní zásoba tablet


30 až 36 měsíců: Souvětí, předložky i spojky

V období mezi 30 a 36 měsíci už začínají „ukecanější děti“ používat souvětí. Rozumí i složitějším instrukcím a používají předložky a spojky.


Dva a půl roku: Varování – neopožďuje se ve vývoji řeči?

Rozsvěcí se červená kontrolka. Pokud ve dvou a půl letech dítě nemluví, ve vzduchu visí otázka opoždění vývoje řeči. Rozdíl by se měl srovnat s nástupem do školky, kde se setká s ostatními dětmi, které jej „potáhnou nahoru“. Pokud ani tam mluvit nezačne a svým vrstevníkům nerozumí, můžeme již mít podezření na vývojovou dysfázii. Tedy komplexní vrozenou poruchu osvojení řečových, jazykových a komunikačních dovedností. V tuto chvíli by se měl dítěte ujmout logoped.


Tři roky: Milník v rozvoji řeči

Čtete mu, povídáte si s ním, navštěvujete logopeda, jsou mu 3 roky. A přesto ještě nemluví ve větách a používá jen pár slov? Teď už se o opožděný vývoji řeči jedná a bez odborníků se neobejdete. Při nedostatečném rozvoji řeči se pediatři zaměřují i na podrobné vyšetření sluchu a také potřebují vyloučit poruchy mluvidel (deformace jazyka, zkrácená podjazyková uzdička). Kolem 4. až 5. roku se může diagnóza měnit. „Až se dítěti řeč nějakým způsobem rozvine, teprve pak lze načíst aspekty, které vykazuje řečová vada dysfázie,“ podotýká specialista.

 

 
Máte otázku k produktům nebo si něčím nejste jistí? Rádi vám poradíme – otázky posílejte na mail obchod@kidtown.cz nebo volejte na 737 936 053. Jsme tu pro vás. A pokud vás tenhle příspěvek zaujal, můžete se přihlásit k odběru našeho newsletteru. Už vám nic neuteče!

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: