.png){kind=logo}
Trochu provokativní titulek jsme si vypůjčili z rozhovoru s respektovaným zlínským dětským psychiatrem Vítězslavem Kouřilem. Jako letitý praktik navíc dodává, že ještě těžší než diagnostikovat je diagnózu uznat a přijmout. V rodině i ve škole.
Velkou roli v osvětě ve prospěch autismu sehrál i hojně sledovaný seriál Kukačky. Jeden z hlavních malých hrdinů tohoto projektu, vysílaného poprvé v roce 2021 na ČT1 byl autistický. Laická veřejnost tak měla šanci trochu vhlédnout do toho, co každodenních výchova dítěte s touto poruchou obnáší. ADHD na podobné pozitivní „zviditelnění“ teprve čeká.
Přistupuje okolí k ADHD a poruše autistického spektra stejně vážně?
Podle Vítězslava Kouřila, v rozhovoru poskytnutému pro Idnes.cz před autismus přestáváme brát jako výmysl, ADHD ale stále zlehčujeme. „Nedávno mi na stole přistálo oficiální pedagogické hodnocení žáka a byla u něj žádost o novou diagnostiku,“ uvedl lékař jako příklad následující situaci. „Kdyby měl chlapec autismus, bylo by mnohem jednodušší poskytnout mu péči. Když má „jen“ ADHD, tak se na něj dívají jako na dítě pouze nevychované.“ Je to prý zčásti pochopitelné. Dítě s ADHD se chová jako jiné děti, ale častěji intenzivněji ve špatný čas a na špatném místě. Navíc je v některých dnech klidnější a jindy je pro rodiče i pedagogy na zbláznění.
Přibývá dětí s poruchou autistického spektra?
Podle psychiatra na to neexistují přesvědčující statistiky. Říká, že před deseti lety vzrostl ve Spojených státech počet diagnostikovaných o 600 procent. „To je obrovský výkyv a dodnes nikdo přesně neví, čím to bylo. Lepšími diagnostickými možnostmi takový nárůst vysvětlit nelze. V současné době zaznamenáváme poměrně strmý nárůst u nás a ani my důvody neznáme“, podotýká.
Bývá obvyklé, že se potíže spojené s autismem a ADHD kombinují a překrývají?
U poruch autistického spektra (PAS) i u ADHD jsou postiženy stejné funkce, především adaptační a sebeřídící. Zhruba třetina dětí s PAS má i ADHD. Někdy se těžko rozlišuje, co pramení z jedné a co z druhé poruchy. K ADHD se mohou pojit poruchy učení. Častá je pohybová neobratnost, což je vývojová porucha motorické funkce. Děti mají i emoční poruchy. „Z toho všeho vzniká hodně pestrá mozaika, která je u každého dítěte jiná. Míchá se v ní to, co mu osud nadělil, s přístupem rodiny. Někdy je to zmatení pojmů jako na věži babylonské,“ říká Vítězslav Kouřil
Dá se z ADHD a autismu „vyrůst“?
Ještě koncem minulého století se předpokládalo, že z poruch spojených pod lehkými mozkovými dysfunkcemi se vyrůstá. Jako hranice pro dozrávání nervového systému se uvádělo 12 let. Dnes už víme, že to neplatí. Do puberty vymizí příznaky u 25 procent. Ostatní s nimi přecházejí do dospělosti. „Slyšel jsem přednášku jednoho kolegy“, bere si opět slovo zlínský dětský psychiatr, „který řekl, že ADHD u dospělých je diagnostický chameleon. Na povrchu mohou být deprese, úzkostná porucha, sklon ke zneužívání a za tím vším je ADHD dospívání. U 30 až 50 procent lidí zůstávají do dospělosti. Reálně se to více blíží 50 procentům. Naštěstí dnes už psychiatři, kteří se specializují na dospělé pacienty, berou ADHD na vědomí.
Jsou poruchy ADHD a autistického spektra předem dané geneticky?
ADHD jsou neurovývojové poruchy, stejně jako třeba schizofrenie. Mají biologický základ a z velké části jsou podmíněné geneticky.
U autismu jde o genetiku stoprocentně. S poruchou autistického spektra přicházíme na svět. Nelze vyvolat očkováním, jak se neustále traduje. „V některých rodinách se předává diabetes v jiných zase autismus nebo schizofrenie,“ upozorňuje Vítězslav Kouřil. Proto se dětští psychiatři velmi pečlivě zabývají rodinnou anamnézou. Rozdíl je v tom, jak onemocnění přijímá společnost. Za vysoký krevní tlak se nikdo nestydí. Autismus, ADHD stejně jako jiné poruchy duše a mozku jsou přijatelné podstatně méně.
Hraje podstatnou roli ve zmírňování projevů obou poruch okolí?
Podle zlínského psychiatra platilo a platí, že mozková dysfunkce je lehká, ale domluva o ní těžká. Diagnostikovat lze někdy i relativně snadno, ale bez kompromisu a shody v rodině a ve škole se nepohneme. „Často se problém dítěte ztrácí ve vzájemném obviňování a kritizování mezi rodiči,“ upozorňuje odborník. Podle něj se to extrémně často děje v rozvedených rodinách. „Řeči typu „já s ním nemám žádný problém, to jen bývalá žena ho nezvládá a dělá z něj blázna“, slyším často“, podotýká Vítěslav Kouřil.
Lepší se přístup k dětem s ADHD ve školách?
Podle psychiatra jen mírně. „Můj soukromý odhad je“ říká, „ že třetina pedagogů má naprosto perfektní přístup. Osobně si myslím, že jde o lidi, kteří takové dítě znají z rodiny nebo od někoho blízkého. Tady totiž platí heslo „kdo nezažil, neuvěří“. Třetina pedagogů má sice pochopení, ale zároveň i přesvědčení, že nemá čas věnovat se více jednomu žákovi. A třetina diagnózu nebere. I dnes jsou učitelé, podle kterých je to výmysl. Kolem dětí s ADHD se vůbec vyskytuje množství takzvaných „bychů“. To jsou lidé, kteří říkají „já bych ho srovnal, kdybych mohl“. A to jsou jak učitelé, tak příbuzní.
Rádi vám poradíme! Máte otázku k produktům nebo si něčím nejste jistí? Ozvěte se nám – otázky posílejte na mail obchod@kidtown.cz nebo volejte na 737 936 053. Jsme tu pro vás! Zaujal vás tento příspěvek? Nenechte si ujít další zajímavé články – přihlaste se k odběru našeho newsletteru a buďte stále v obraze!
Kdo je MUDr. Vítězslav Kouřil?
Pochází z Brna, vystudoval lékařskou fakultu na Univerzitě J. E. Purkyně (dnes Masarykova), absolvoval obor všeobecné lékařství. Atestaci prvního stupně složil z psychiatrie, několik let potom pracoval jako lékař v Psychiatrické nemocnici Kroměříž. Poté odešel do ambulantní péče ve Zlíně a složil druhou atestaci z dětské psychiatrie. V oboru působil 35 let.
Kredit: foto Jan Salač pro Mf DNES