První červnový den by žádné dítě nemělo zůstat bez úsměvu. Jak letos potěšíte to své?
Myšlenka se zrodila v Turecku
Úplně první, kdo přišel s nápadem věnovat den oslavě dětí, byl turecký státník a později první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal a to v roce 1920.
V minulém článku jsme psali o vztahu řeči a sluchu. Dnes se budeme věnovat vztahu řeči a zraku. Na rozdíl od sluchu dozrává zrak pomalu – nejpomaleji ze všech ostatních smyslů. Věděli jste, že dětem se vyvíjí zrak až do šesti let věku? Do té doby se oční bulva zakulacuje a dítě je dalekozraké. Oko dítěte si ale umí s dalekozrakostí poradit – dokáže dorovnat i tři dioptrie, aniž by mu to působilo nějaké potíže.
Pro rozvoj řeči je zrak důležitou složkou. Už první náznaky komunikace mezi matkou a dítětem jsou provázané se zrakovým kontaktem.
Dnes je hezky a pod okny si hrají na trávě děti. Je to úsměvné, protože zrovna teď mají v repertoáru hru Pepíčku, pípni. Je to jednoduchá hra, při které děti rozeznávají směr, odkud přichází zvuk. V minulém článku jsme psali o tom, kolik různých center v mozku obklopuje centrum tvorby řeči. Centrum tvorby řeči ale není jediné, která se podílí na celé mozaice slovního vyjadřování.
Dosud vědci prozkoumali celých pět oblastí, které spolupracují na tom, abychom uměli řeč analyzovat, porozumět jí a zároveň zkoordinovat sluchovou a zrakovou stránku řeči.
Je květen a předškoláci pilují poslední logopedické nedostatky, než za pár měsíců poprvé zasednou do školních lavic. I u nás doma cvičíme pěkně po cimrmanovsku: „tdám, tdáva a tdumpeta...“
Logopedické cvičení zabere často dlouhé měsíce a vyžaduje jak rodičovskou, tak i dětskou trpělivost. Správná artikulace je ale až tím posledním kouskem dortu za odměnu. Vývoj řeči začíná mnohem dříve, než děťátko vytvoří první samostatnou větu.
Německý psycholog Wolfgang Wendlandt ve své knize o vývoji řeči u dětí přirovnává průběh osvojování jazyka ke stromu. Žádný strom není stejný, stejně tak i osvojení řeči u dětí probíhá individuálně. Aby strom zmohutněl, potřebuje růst v určitém sledu.
Země, ze které strom vyrůstá, představuje kulturu, prostředí a společnost, ve které dítě vyrůstá.
Maminky jsou důležité, to ví každé malé dítě. Starají se, vychovávají, radí. To nás dospělé sice občas prudí, ale na svých dětech si většinou ověříme, jak důležité rady těch našich maminek byly.
Právě proto nezapomeňte své mamince popřát ke Dni matek vše nejlepší.
Naše Lucka vám zapomenout nedovolí!
Stáhněte si naše pexeso zdarma!
Už vám doma klíčí všechny zasazené rostliny a vy přemýšlíte, jaký jim dát kabátek?
Dekorování květináčů je zábava pro dětské prstíky, díky které si zase budou moct „osahat“ nové materiály.
Základem pro naše tvoření bude vždycky keramický květináč. Za pár korun ho seženete v květinářstvích i hobby marketech.
Proč se vytrácejí kreativní děti?
Vraťte se v myšlenkách zpátky do dětství a zamyslete se nad tím, která z těch nejobyčejnějších věcí, jež se u vás doma nacházely, pro vás byla největším lákadlem. Já to vím: byl to písek a udírna našeho (chudáka) souseda na zahradě naší bytovky. Tehdy – když nám bylo pět – jsme nevěděli, k čemu udírna slouží. Byl to fantastický objekt s komínem, plechovými dvířky a dole vyskládaným dřevem. Kolem ní byly lavičky a kousek dál pískoviště.
„Všichni nemůžou být kreativní… Nebo ano?“
To si takhle sednete a chcete napsat něco neotřelého o kreativitě… a máte okno. Přemlouváte svůj mozek, aby začal pracovat na těch správných vlnách, a zjišťujete, že nejste schopní vykročit ze svých stereotypů a slovních obratů. Znáte to také?