Krizová situace: Jak učit děti obstát
V souvislosti s výskytem viru Covid-19 byl vyhlášen nouzový stav. Uzavřely se školy, divadla, kina, plavecké bazény a jiná sportovní zařízení, ruší se společenské akce, omezují se sociální kontakty. U mnohých to vyvolává úzkost, strach, obavy, někdy až paniku, u jiných bagatelizaci, zesměšňování. Na tento výjimečný stav se ale můžeme podívat i jako na situaci, ze které můžeme naše děti mnohému naučit. Kidtown.cz sepsal s psycholožkou Evou Šimotovou na současným stavem zamyšlení týkající se výchovy a vzdělávání.
Mezinárodní komise UNESCO “Vzdělávání pro 21. století” vytvořila 4 základní pilíře výchovy a vzdělávání. Důvodem bylo to, že díky vzdělávání se z nás stávají kultivované osobnosti, že vzdělání vede k lepšímu pochopení světa a lidí, kteří v něm žijí, že vzdělání vede k individuálnímu i společenskému rozvoji, že díky němu dochází k potlačování válek, hladomoru, rasismu a xenofobie, nedemokracie a útisku, že díky vzdělání se neorientujeme jen na svoje osobní problémy, ale zajímají nás i ty globální. Vzdělání má vést k tomu, aby lidstvo bylo schopné převzít kontrolu nad svým rozvojem. Tohle všechno ale musí začínat u jednotlivce. Mají-li být výchova a vzdělávání úspěšné, musí stát na čtyřech typech učení, které se stanou v určitých momentech pilíři našeho vývoje. Jak s těmito typy učení můžeme jako rodiče (i pedagogové) nakládat teď, v krizovém stavu?
Učit se poznávat
Vzhledem k současné výjimečné situaci jsme zahlceni obrovským množstvím informací týkajících se nákazy, množství nemocných, vhodných postupů, jak se nemoci vyvarovat, doporučeného a nedoporučeného chování, prognóz do budoucna apod. Některé jsou reálné a pravdivé, jiné zveličené, neobjektivní, vyvolávající zbytečnou paniku. Je vhodné děti učit informace, které k nim doputují z médií i okolí třídit, přistupovat k nim kriticky, vyhledávat si informace aktuální a takové, které jsou z důvěryhodných zdrojů. Měli bychom je učit, jak dojdou ke skutečnému poznání, dát jim prostor, aby si vytvořily vlastní názor, který si umí obhájit, podložit argumenty. Děti navíc budou mít větší zájem o to se něco dozvědět, pokud si budou moci informace vyhledávat samy a nedostanou pouze hotové poznatky.
Učit se jednat
Tento pilíř má vést k získání kompetence řešit různé, často nepředvídatelné situace. Znamená být aktivní, iniciativní, být schopen brát na sebe riziko spojené s mým chováním. Je to schopnost tvořivě zasahovat a ovlivňovat dění kolem nás, angažovat se. Učme tedy děti, jak se zachovat, když je člověk nemocný, jak jednat při návštěvě lékaře, jak pracovat na svém vyléčení, jak zajistit první pomoc někomu, kdo ji potřebuje. Učme je ale také reagovat na neočekávanou situaci, postavit se stavu nouze, aby věděly, zda mohou realizovat nějakou prevenci. Neměli bychom zapomínat i na školní povinnosti a vést děti k tomu, aby si dokázaly v čase, kdy jsou školy zavřené, zorganizovat denní režim, neopomněly sledovat aktuální přísun informací od pedagogů ohledně učiva, vyčlenit si čas na plnění úkolů apod. Kvůli omezení společenského vyžití je také k řešení, jak trávit čas v limitovaných podmínkách. Veďme tedy děti k tomu, aby si našly bezpečnou zábavu, uměly si hrát samy, příp. jinak efektivně čas využily. Jděme jim v tomto příkladem.
Učit se být s druhými
V tomto pilíři je ukrytá schopnost pochopit druhé, jejich historii, tradice, hodnoty, postoje, životní filozofii. Důraz je kladen na vzájemnou úctu, toleranci, respekt, sounáležitost a empatii. Měli bychom děti vést k pomoci druhým, aby věděly, jak se k nim mají chovat a jak mají zároveň chránit sebe, k soucitu s nemocnými a jejich rodinami, k pochopení těch, kteří na současnou situaci mají odlišný názor, k prosociálnímu chování, k péči o vzájemné vztahy, které mohou být celospolečenským napětím vyostřené. Můžeme je vést k tomu, jak pomoci spolužákovi, který si bez pedagogického vedení neví rady s úkolem, jak podpořit kamaráda, který je doma sám, jak zabavit mladšího sourozence, než se rodiče vrátí z práce, jak reagovat na kolemjdoucího s rouškou, jak vycházet i s někým, s kým kamarád nejsem, ale přesto spolu musíme trávit čas.
Učit se být
Poslední pilíř obsahuje potřebu vlastního úsudku, smyslu pro osobní odpovědnost, možnost se realizovat a uvědomovat si svou jedinečnost. Cílem tohoto typu učení je umět adekvátně reagovat na určité situace, jednat podle svého úsudku, být schopen dodržovat morální normy. Pro jeho dosažení je potřeba sebereflexe, samostatnost v myšlení, chování i rozhodování, tvořivost, sebedůvěra. Učme děti být samostatné, soběstačné, rozhodovat se nezávisle na ostatních, umět se zdravě prosadit, učme je zvládat situace samy, učme je regulovat jejich emoce, nepodléhat strachu, navodit si dobrou náladu, zůstat o samotě, stavět se zodpovědně ke svým povinnostem i k dění okolo, vyjádřit své potřeby a přání, stanovit si cíle a cestu, jak jich dosáhnout. Učme je být samy sebou!